Podlimitní alternativní investiční fond

Alternativní fond nebo mini fond nebo malý fond nebo ne fond nebo podlimitní alternativní investiční fond, jsou označení pro institut správy majetku srovnatelného s obhospodařováním dle § 15 Zákona číslo 240/2013 Sb. o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů (také jen "ZISIF").
Existují tři
hlavní způsoby, jak si vytvoříme pasivní příjem. Investování, budování majetku
a sdílení majetku. S pasivním
příjmem můžeme získat finanční
nezávislost a svobodu.
To, že výsledky, resp. cíle každého z nás jsou a budou rozdílné je nesporné. Cílem může být báječná situace, kdy nemusíme pracovat, a přesto vyděláváme peníze. Stav, kdy aktivně pracujeme, protože chceme, k tomu máme vybudovaný pasivní příjem, jsme finančně nezávislí a svobodní, je dokonalý.
Neexistuje návod, jak získat pasivní příjem, finanční nezávislost a svobodu krok za krokem. Jsou jen možnosti a cesty. Tento článek osvětluje jednu z možných cest. Je exkurzí do institutu správy majetku srovnatelného s obhospodařováním, resp. článek je výletem k užívanějšímu termínu: alternativní fond, nebo také používanému označení mini fond nebo malý fond nebo ne fond. Z hlediska unijního práva (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) číslo 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (dále jen "AIFMD") jde o podlimitní alternativní investiční fond.
Hned
v úvodu bych si dovolila úvahu na téma: Bát
se nebo nebát se podlimitních
alternativních investičních fondů? Když jsme
v médiích informováni o podvodném či nemorálním jednání některého
z
investičních fondů nebo investičních společností:
- Spolu s vyšetřováním takového případu se všeobecně poptává větší regulace.
- Okamžitě se vyrojí
mentorující články, které nás učí nevěřit nikomu a ničemu. Některé nabádají
k obezřetnosti.
Neochotně chodím cestou nezkusíš, nevíš, resp. vždy chci dosáhnout určité míry jistoty. Proto se raději držím svého oblíbeného čti, naslouchej, rozhodni. Zároveň nezapomínám na základní předpoklad investování: investice je vždy spojená s investičním rizikem.
Asi mi dáte za pravdu, že pravidla a regulace naše společnost potřebuje. Jenže ... Když je regulací přespříliš, není lehké se v nich vyznat. Když je moc pravidel, nikdo všechna nedodržuje. Často jim nerozumíme. Často se snažíme je obejít. Často kulhá vymahatelnost ...
Pro investiční
společnosti a investiční fondy existují zákonná pravidla a regulace. Určitá
pravidla
a regulace se týkají i podlimitních
alternativních investičních fondů, byť jich není mnoho. Je na každé povinné
osobě, jak svým klientům paragrafy objasňuje, a jak se jimi sama řídí. Konání
v tomto směru bývá pro investora jedním z lakmusových papírků při rozhodování.
Ke správnému
rozhodnutí, abychom se báli co nejméně, potřebujeme správné informace. Není
na škodu mít více
ucelených informací. Zbytné lehce vytěsníme. Nezbývá, než postupovat
chronologicky a začít pojmem:
společné (kolektivní) investování
je podnikatelsky prováděná správa peněžních prostředků a penězi ocenitelných věcí shromážděných od investorů. Znamená to společné investování na základě investiční strategie obvykle na principu rozložení rizika (diverzifikace portfolia) ve prospěch investorů. Výnos investice je zcela nebo zčásti závislý na hodnotě majetku, do kterého byly prostředky investovány.
Kolektivní investování je jednou z regulovaných činností na finančním trhu. Takovou činnost smí vykonávat výhradně osoby s příslušným veřejnoprávním oprávněním, především pak investiční společnosti (pozn. ! není to podlimitní alternativní investiční fond !) Současně tato činnost musí probíhat v zákonem vymezených formách investičních fondů.
Z uvedeného
klíčového pravidla zná zákon několik výjimek. Jednou z nich je právě institut
správy majetku srovnatelného s obhospodařováním dle § 15 Zákona číslo 240/2013
Sb.,
o investičních
společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů. Z hlediska ZISIF pak nejde o investiční fond,
tedy ani fond kolektivního investování, ani fond kvalifikovaných investorů. Česká národní banka hovoří v souvislosti se správou srovnatelnou
s obhospodařováním o zařízení, resp.
fondu.
Podstata podlimitního alternativního investičního fondu
Zákonná regulace umožňuje vznik podlimitních alternativních investičních fondů jejichž podstatou je činnost správce. Ten na základě investiční strategie shromažďuje, spravuje a investuje majetek vložený investory, resp. jde o kolektivní správu majetku investorů. Činnost správce je obdobná jako u investičních společností v případě správy investičních fondů. Není však tolik zatížena mohutnou související regulací, což ale vyvažují některá omezení.
Po opatrných
začátcích, kdy se tento institut dostal do našeho právního řádu, se stal
fenoménem, se kterým je třeba v tržní praxi počítat. Popularita podlimitních
alternativních investičních fondů u nás
do roku 2020 strmě rostla. Vliv na to
měl zejména všeobecný hospodářský růst. Přidala se poptávka
po alternativních i spekulativních
příležitostech. Byla a je ceněna flexibilita i široká škála investičních
záměrů. Oceňována je relativně nízká regulace, personální, finanční a
administrativní náročnost
při založení a správě.
Na první pohled se
může zdát, že činnost správce alternativního fondu je další z výjimek, na
kterého pravidla pro společné investování neplatí. Ovšem musím připomenout, že správce
podlimitního alternativního investičního fondu nemůže zamýšlet vykonávat
činnosti z působnosti ZISIF,
u kterých zákon nepředpokládá možnost zvolit
si režim podlimitního alternativního investičního fondu.
Základní povinnosti správce podlimitního alternativního investičního fondu
V případě správy
srovnatelné s obhospodařováním se povinnosti dle ZISIF uplatňují ve značně
omezeném rozsahu. Předně se
jedná o administrativní, specifickou, povinnost, podat žádost o zápis
a být
zapsán v seznamu vedeném Česku národní bankou. Česká národní banka nicméně nijak neověřuje správnost údajů zaslaných pro registraci ve veřejném seznamu. Stejně tak samotná činnost správce či jeho
investiční strategie nepodléhá žádnému schválení ani většímu přezkumu ze strany
České národní banky. Informaci, o jakého správce se jedná, si může
každý investor, mimo materiálů samotného správce podle § 15 ZISIF, ověřit také
v Seznamu
registrovaných a regulovaných subjektů,
dostupných
na webu www.cnb.cz.
Pravidelně aktualizovaný seznam správců podle § 15 ZISIF lze nalézt na
webu České národní banky, databázi JERRS následující
cestou: "Základní seznamy" (volba tlačítka Provést)
a dále "Osoby uvedené
v § 15 odst. 1 ZISIF, kterým vznikla povinnost nechat se zapsat do seznamu."
Další
povinností je na všech listinných dokumentech včetně internetových stránek
uvádět údaj,
ze kterého jasně vyplývá, že správce nepodléhá dohledu České
národní banky.
A také povinnost předkládat České národní bance předepsané výkazy. Nesplnění této povinnosti může vést až k výmazu z příslušného seznamu. Data poskytnutá správcem v rámci pravidelného reportingu Česká národní banka zpracovává za účelem posouzení, zda se objem spravovaného majetku neblíží hodnotě, která by vyžadovala získání licence k obhospodařování investičních fondů podle ZISIF (100 000 000 EUR nebo 500 000 000 EUR za podmínek stanovených ZISIF).
Vymezení a pojmové znaky
Zákon správci podlimitního alternativního investičního fondu ukládá dvě klíčová omezení:
- zákaz shromažďovat peněžní prostředky od veřejnosti,
- zákaz překročit zákonem
stanovený rozhodný limit spravovaného majetku
(100 000 000 EUR a 500 000 000 EUR za podmínek stanovených ZISIF).
- Pro určení podmínek,
na které pravidla správy majetku srovnatelné
s obhospodařováním dopadají, - pro určení podmínek výkonu takové správy a identifikaci jejích důsledků pro praxi, musíme určit pojmové znaky, abychom mohli dojít k závěru, co je konkrétně podstatou správy majetku srovnatelné s obhospodařováním:
® Podnikatelsky prováděná správa majetku,
® shromážděného od více investorů, ne však od veřejnosti,
® za účelem společného
investování na základě určené strategie investování
ve prospěch těchto
investorů, kdy výnos je zcela nebo zčásti závislý na hodnotě majetku,
do kterého byl majetek investován,
® správcem se sídlem v České republice, přičemž
® spravovaný majetek
není investičním fondem, resp. není v investičním fondu
a správce není
obhospodařovatelem investičního fondu, a konečně
® objem spravovaného majetku je omezen rozhodným limitem.
Některé z uvedených dílčích znaků nevyžadují větší komentář nad rámec výkladu poskytnutého Českou národní bankou, ale na některé je vhodné se více zaměřit:
- podnikatelsky prováděná správa majetku
Požadavek plyne z obecného předpokladu, že poskytovatelé služeb na finančním trhu vykonávají svou činnost ve smyslu vymezení podnikatele v občanském zákoníku. Zpravidla jako službu pro jiného. Aktuální judikatura nasvědčuje tomu, že správce podlimitního alternativního investičního fondu může aplikovat obecnou úpravu (plné) správy cizího majetku dle občanského zákoníku. Povahu činnosti nezmění ani to, je-li nebo bude-li samotný správce jedním z investorů do podlimitního alternativního investičního fondu.
- shromažďování od více investorů, ne však od veřejnosti
Podlimitní alternativní investiční fond, na rozdíl od fondu kvalifikovaných investorů, je otevřen nejen pro kvalifikované investory, ale i pro nekvalifikované investory, avšak pouze do počtu 20 osob.
Kategorie
kvalifikovaných investorů ve smyslu ZISIF zahrnuje celou řadu finančních institucí a jiných specifických subjektů. Zahrnuje také fyzické osoby a běžné
právnické osoby, pokud učinily prohlášení
o vědomosti si rizik a investici
alespoň ve výši:
- ekvivalentní částce 125 000 EUR bez dalšího (vyšší limit),
- 1 000 000 Kč se zajištěním provedení testu vhodnosti regulovaným subjektem, který je oprávněn poskytovat investiční služby zahrnující posouzení vhodnosti (nižší limit).
Investory s nižším limitem Česká národní
banka z okruhu kvalifikovaných investorů v případě podlimitních
alternativních investičních fondů výkladem vyloučila. Započítávají se do limitu
20 oslovených osob. A to s odkazem na požadavek odpovídajícího
povolení, předpokládajícího určitou kvalitu, resp. způsobilost subjektu
provádějícího vyhodnocení vhodnosti. Tento požadavek nesplňuje správce
podlimitního alternativního investičního fondu, protože nemá licenci.
Správcům podlimitního alternativního fondu se v důsledku tohoto výkladu
zužuje základna potenciálních investorů. I tyto jinak kvalifikované investory totiž musí hodnotit jako "jednotky
veřejnosti" a započítávat
do limitu 20 oslovených osob.
Pokud
však správce podlimitního alternativního investičního fondu deleguje
vyhodnocení vhodnosti na regulovaný subjekt, který je oprávněn poskytovat
investiční služby zahrnující posouzení vhodnosti, a který ho řádně provede, pak
není důvod investora s nižším limitem započítávat do limitu 20 osob. Shromažďování majetku od investora, který investuje více než
1 000 000 Kč, nebude,
v tomto případě, shromažďováním od
veřejnosti.
Česká národní banka se dále vyjádřila k tomu, že správce předmětného fondu není oprávněn nabízet investice prostřednictvím jeho webových stránek v případě, že zde není jasně uvedeno, že nabídka je určena pouze kvalifikovaným investorům. Toto plyne z povinnosti správce nenabízet nebo neposkytovat služby související se správou majetku více jak skupině o 20 osobách, kteří nejsou kvalifikovanými investory. Jestliže Česká národní banka zjistí veřejné nabízení při incidenční kontrole, může správci udělit finanční sankci nebo může přistoupit k výmazu ze seznamu správců.
- společné investování jako účel shromažďování a správy
V případě
podlimitního
alternativního investičního fondu je mimořádně důležitý prvek společného investování, resp. správy majetku investorů na společném základě.
Znamená to, že není možná obsluha individuálních účtů investorů
na příslušných trzích, což by vyžadovalo odpovídající povolení
k poskytování investičních služeb. Správce obsluhuje účet pouze jeden,
souhrnný, v rámci, něhož dává pokyny k nákupu a prodeji aktiv ze spravovaného majetku, shromážděného od investorů, jako celku.
Zde je také nutno připomenout, že investice do alternativního investičního fondu musí být vystavena tržnímu riziku. Pokud by nebyla, jednalo by se o možné porušení bankovního monopolu.
Rovněž je důležité připomenout závislost zisku nebo ztráty investora na hodnotě majetku, do kterého podlimitní alternativní investiční fond investuje.
- podlimitní alternativní investiční fond není investičním fondem a správce není obhospodařovatelem ve smyslu ZISIF
Správce není oprávněn používat označení "investiční fond" a "investiční společnost" v případě, že nesplňuje podmínky pro užití těchto označení. Podlimitní alternativní investiční fond, ve kterém je konána správa srovnatelná s obhospodařováním není také fondem kolektivního investování. Není fondem kvalifikovaných investorů. To má několik důsledků.
s proměnným základním kapitálem, investičním svěřenským fondem nebo podílovým fondem. Co do možností investora ukončit investici v průběhu trvání podlimitního alternativního investičního fondu odkupem podílů správcem, není předepsána otevřená nebo uzavřená forma.
v souladu se strategií investování bylo investováno do zákonem o daních z příjmů předpokládaného okruhu aktiv. Není možnost využít zvláštní sazby daně z příjmů právnických osob pro tzv. základní investiční fondy. Z hlediska daně z přidané hodnoty zákon říká, že finanční činnost je osvobozena
od daně z přidané hodnoty bez nároku na odpočet daně. Je sporné, zda by měl správce daně akceptovat výklad o povaze činnosti, tak jak to činí při posuzování o dani z příjmů právnických osob. Pak by totiž nebyl správce podlimitního investičního fondu od daně z přidané hodnoty bez nároku na odpočet daně osvobozen.
k diskusi. Fond dle § 15 ZISIF, je ve smyslu unijního práva alternativním investičním fondem, byť podlimitním a podléhajícím regulaci v minimálním rozsahu. S ohledem na vymezení unijní předlohy kategorie cenných papírů kolektivního investování se nabízí závěr, zda pojem "cenný papír kolektivního investování" nevykládat v souladu s unijní předlohou a nevztáhnout jej
i na podíly na fondu dle § 15 ZISIF, představované cenným papírem. Praktickou souvislostí při případném neveřejném nabízení takových cenných papírů jsou potom požadavky na rozsah veřejnoprávního oprávnění subjektů, které takovou nabídku mohou činit. Za zmínku stojí nemožnost využívat investiční zprostředkovatele, neboť jejich oprávnění v rámci zprostředkování investic (poskytování investiční služby přijímání a předávání pokynů) z relevantních kategorií investičních nástrojů aktuálně zahrnuje pouze cenné papíry kolektivního investování vydávané fondy kolektivního investování nebo fondy kvalifikovaných investorů.
- pozice správce ve vztahu k právním předpisům:
o samostatná zařízení (samostatné podlimitní alternativní investiční fondy), a počet investorů je nutné posuzovat výhradně na úrovni jednotlivého fondu a jeho správce. Pokud tedy do konkrétního alternativního fondu investuje prostřednictvím účasti na jiném alternativním fondu v součtu více než 20 nekvalifikovaných investorů, nejedná se obecně na úrovni správce dotčeného podlimitního alternativního investičního fondu o zakázané shromažďování peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí od veřejnosti, neboť relevantní je primárně počet
a povaha přímých investorů. Uvedené však nelze paušalizovat, bez zohlednění okolností jednotlivého případu (totožnost strategie, personální a majetkové propojení správců).
- objem spravovaného majetku je omezen rozhodným limitem.
Pro posouzení zákonného limitu (100 000 000 EUR a 500 000 000 EUR za podmínek stanovených ZISIF) se objem majetku shromážděného v podlimitních alternativních investičních fondech sčítá. Provádí-li totiž tentýž správce společné investování ve více podlimitních alternativních investičních fondech, byť s odlišnou strategií investování, je stále totožným shromažďujícím subjektem.
Osoby zapisované do seznamu podle § 15 ZISIF nesmějí obhospodařovat majetek, jehož hodnota přesahuje 500 000 000 EUR. Pokud je součástí obhospodařovaného majetku pákový efekt (např. finanční deriváty, měnové zajištění, úvěr), snižuje se limit na 100 000 000 EUR.
Kurs pro přepočet obhospodařovaného majetku není v ZISIF stanoven. Česká národní banka pak vychází z kurzu devizového trhu, který vyhlašuje.
V případě, že objem obhospodařovaného majetku překračuje snížený limit 100 000 000 EUR, je vhodné, aby správce uměl v případě výzvy České národní banky doložit, že pákový efekt nevyužívá.
Listiny a dokumenty
Investování do podlimitního alternativního investičního fondu se neobejde bez náležitých dokumentů, kterými jsou:
- Smlouva o správě investice
- Informace o zpracování osobních údajů
- Investiční strategie
- Obchodní podmínky
- Sazebník
- Klíčové informace pro klienty
- ALM/KYC dotazník
- Ověření totožnosti
Závěr
Každý,
kdo se rozhodne investovat své peníze do podlimitního alternativního
investičního fondu spravovaného správcem podle § 15 ZISIF, by měl umět správně
zvážit výnos v poměru k bezpečí
a likviditě. To ostatně všechny
investory charakterizuje.
Stojí za to nebát se smrti, protože pak se nemusíš bát ničeho
Seneca
Děkuji za sdílení a Vaše komentáře🖋