Nezralá pro první třídu základní školy

Koncem srpna mi bylo teprve pět let. Během dopoledne mého školkového dne, pro mě přišla maminka. "Chceš jít do velké školy?" Vůbec jsem neváhala. Dostala jsem krásnou červenou aktovku, budík a klíč od bytu 
na krk. Budík proto, že jsem ještě neuměla hodiny. Maminka, před šestou hodinou ráno, vlekla mého mladšího bratra do školky a šla do práce.

Já, připravená s aktovkou na zádech, seděla doma vzorně na židli. Konečně zazvonil budík. Radostně jsem vyskočila. Klíčem na krku uzamkla byt
a zastrčila ho za blůzku. Utíkala jsem do školy až mi třepotala hlava. 
Z malého sídliště jsem krátkou a úzkou uličkou proběhla na náměstí. Pak už jen přes silnici a byla ve velké škole.

Všechno se mi ve škole líbilo, i oprýskané židličky a stolky. Byla jsem důležitá, ale netušila, že už v pěti letech mám podmínku. Setrvání ve škole měla vyřešit psycholožka.

Na rozdíl od školy se mi ONA vůbec nelíbila. Její verdikt už vůbec ne. Nařídila mi nakreslit paňácu. Já do té doby žádného nepotkala. Tak jsem načmárala panáčka z televize.

Dodnes mi zní v uších věta: "Maminko, ta dívka je naprosto nezralá, nenapojila ruce a nohy k tělu."

Nevím, jak se stalo, že si mě ve škole nechali. Možná se o šaškovi nedozvěděli. Možná, že jsem byla moc šikovná. Možná, že ...
Na vysvědčeních, až do páté třídy, mám uvedeno jiné datum narození
a vyjma první třídy, kdy jsem si vysloužila samé jedničky, vždy jedna dvojka. Nechápu! Proč?   

Děkuji za sdílení a komentář, který napíšete📩